Pocity.
Ty skvělé pocity, kdy skutečně lidem pomůžete s vyřešením situace, která je pro ně leckdy naprosto jedinečná v jejich životě, nebo prodáte jejich nemovitost o statisíce (někdy i miliony) dráž, než-li měli představu, a díky získaným penězům navíc mohou cestovat, zkrášlit svůj nový domov a nebo svým dětem pojistit budoucnost, jsou k nezaplacení. Jsou ale i pocity opačné, kdy to není pozitivní situace. Lidé častokrát musejí svůj domov opustit kvůli špatné finanční situaci, zkrachovalému podnikání nebo také prodávají nemovitost získanou v rámci dědictví po svých milovaných rodičích a prožili zde celé dětství. To jsou zase pocity častokrát, řekl bych, velmi složité. Jsem vděčný za příležitost, že mohu pomoci, odvést dobrou práci a být za to odměněn, ale současně si uvědomuji, že to není to, co zrovna dotyční lidé měli v plánu řešit. Život je ale takový. Avšak emoce, které jsou s prodejem nemovitostí a domovů spojené, mě naprosto uhranuly. Vypadá to skoro jako bych na nich byl závislý 🙂 Ale jako emočně založený člověk je mi pomoc druhým prakticky samozřejmostí.
Smysluplnost.
Znáte to. Něco děláte. Je jedno, jestli se věnujete pletení, hrajete závodně fotbal nebo jste vynikající chirurg či vyhledávaný architekt. Každý se tomu svému věnuje naplno. A pak, když se dostanete do nějaké situace, kdy prostě ucítíte, že právě pro tohle to děláte, si uvědomíte, jak to jednoduše dává smysl! Jak je skvělé, když babička uplete vnoučeti ponožky a ono v nich vesele běhá. Jak makáte na tréninku, abyste na hřišti pak předvedli to nejlepší, pobavili diváky a dali třeba dva fíky. Nebo zachráníte někomu život vaší odborností, šikovností a péčí. Nebo navrhujete lidem prostředí, ve kterém budou spokojeně žít. To je ten pocit, pro který spoustu věcí děláme. Že cítíme, že to dává smysl. Já to zažívám u klientů. Obrátí se na mě, že chtějí prodat dům. Nic složitého a výjimečného. Pro mě relativně běžná rutina. Avšak pro klienty situace opakující se, většinou, jen párkrát v životě, někdy jen jednou. Mým úkolem je, abych je provedl bezpečně, hladce , výhodně a hlavně v poklidu celou, tak mimořádnou, životní situací. Veškerý stres spojený se stěhováním, správným načasováním a obavami „jak to dopadne“ mám vzít na sebe já! A na konci toho všeho, když oběma stranám obchodu poděkuji a dostanu od nich pár slov chvály nebo pozitivní hodnocení na profily, tak se usměju a vím, že tohle je ten nejlepší pocit. Že to má pro ostatní smysl a že to bylo prostě k něčemu! To miluju.
Finance.
Často velké tabu mezi obchodníky napříč trhem. Velmi často je slyšet, že peníze nejsou na prvním místě, že to není ten hlavní motor práce. Že jsou třeba i důležitější věci. Ano, v životě jsou důležitější věci, než-li peníze. Ale nalejme si pohár čistého vína – všichni chodíme do práce kvůli penězům. Těm, co se v práci daří méně, často chybí to potěšení „duševní“. To, že vás to prostě baví. Ale těm, kterým se daří velmi dobře, jsou svou prací motivováni a naplňováni. A ti pak svým klientům mohou nabídnout více! Za dobře odvedenou práci dostanu dobře zaplaceno. To je myslím fér. Jedno bez druhého prostě neexistuje.
Co je pro vás tím klíčovým faktorem či faktory, proč vás vaše práce baví? Podělte se se mnou! Mějte se moc fajn a zase někdy na viděnou nebo „počtenou“ 🙂 David
