Klienti zarezervovali rodinný dům (říkejme mu nemovitost „A“) a financování bylo ideální vyřešit prodejem jejich současného bydlení (nemovitost „B“), tak jsme se do toho pustili a našli nové majitele. Na tom by nebylo ještě nic mimořádného. Ovšem prodávající domu A kupují nový domov („C“). A samozřejmě prodávající „Céčka“ kupují jinou nemovitost („Déčko“ ). Pokud jste se nezamotali, tak gratuluji, to je totiž první úkol makléře. Absolutně se vyznat v situaci a vědět, co je kde potřeba. Mimochodem – A a B mám pod kontrolou já, C a D jiní realitní makléři. Vše ale šlape relativně tak, jak má.
Teď nebudu mluvit o tom, že na začátku musíte nastavit vhodně podmínky, cenu nemovitosti, vybrat a správně zacílit na určitou skupinu lidí, udělat báječnou prezentaci, která přitáhne více očí, a tedy více potenciálních zájemců. O tom jindy. Tenhle článek má být o tom, co je za tou oponou.
Tedy shrňme si to – B je prodané, jeho prodávající kupují A, prodávající A zase kupují C a prodávající C zase D. Dalším z důležitých, v tomto obchodě jedním ze stěžejních, úkolů, je správné načasování předání všech nemovitostí a stěhování. Pokud tohle makléř podcení, špatně načasuje nebo jen opomene něco v postupu, tak výsledek může být skoro až fatální. Umíte si představit, jak budete někomu oznamovat, že se musí s dětmi vystěhovat na měsíc někam do pronájmu? Kde ho na měsíc vezmou? Na ubytovně? Někdy to jsou pro makléře bezesné noci. Zodpovědnost za to, že vše dopadne a proběhne dobře, je na jeho bedrech.
Že na všechny zúčastněné (důležité – prakticky všichni účastníci jsou rodiny, nikoli jednotlivci, ale rodiny s dětmi) může dolehnout stres a obavy z toho, že se něco nepovede, je pochopitelné a myslím, že i zcela v pořádku. Vždyť tak významnou a náročnou věc, jako je stěhování a zařizování nového domova, člověk nedělá každý rok! V takovémto měřítku se děje jednou, možná dvakrát v životě. Od toho, aby vše proběhlo úspěšně, bezpečně, a s co nejmenší dávkou napětí, je tu realitní makléř. Mým úkolem je maximálně eliminovat všechna rizika. Jako profík, společně s dalšími profíky jako je advokát či hypoteční poradci, správně načasovat termíny, lhůty, toky peněz a zároveň „ukočírovat“ častokrát náročné požadavky, někdy z mého pohledu zbytečné či neoprávněné, ze stran zúčastněných stran směrem k stranám druhým.
Viděli jste, možná spíše zažili jste, jak na chatě či zahradě máte kátrovací pletivo a kátrujete zeminu, abyste ji měli bez kamenů? Pletivo propustí jen to, co se propustit má, tedy zeminu. Kameny, které by „kazily“ půdu, dělaly ji méně úrodnou a hrubou, dál nepustí. A na stejném principu občas funguje realitní makléř. Je mezi dvěma stranami a požadavky jedné strany vůči druhé buď rovnou řeší nebo filtruje, aby se nic nekazilo a zbytečně nebudilo pochybnosti. Udržuje tak obchodní půdu zdravou a produktivní. A vše směřuje a cílí k úspěšnému konci. Konci, na kterém budou všichni spokojení.
Takže jakáže role makléře vlastně tedy je? Musí mít smysl pro organizaci. Umět věci načasovat a nastavit vzhledem k okolnostem. Svým způsobem musí být takový filtr, takové to kátrovací pletivo. Musí být empatický a citlivý, porozumět svým klientům a situacím. Vědět, kdy se co hodí a kdy ne. Ale spousta se toho, podle mého názoru, dá naučit. To nejdůležitější je za mě jediná věc – musí ho tahle práce bavit a žít pro ni! Jakmile totiž má člověk z práce radost, tak ji dělá na 110%, kvalitně a nevadí mu dělat i spoustu věcí navíc. A co neumí nebo neví, tak se prostě rád naučí.
No a jak že dopadl ten příběh s A, B, C a D? Myslím, že dobře, jako v pohádkách. Blížíme se ke zdárnému konci a všichni již brzy začnou žít životy ve svých nových domovech. Pokud jste dočetli až sem, tak moc děkuju za čas, který jste se mnou strávili. Uvidíme se zase příště, již brzy. David
